Cykloputování po českém Slezsku máme úspěšně za sebou
Shodli jsme se, že to letos bylo hezčí než loni. A to je co říci, protože loňské putování po Krušných horách stálo opravdu za to.
Týden jsme na kole projížděli kraj mezi Bílou Vodou a Osoblahou. Jestliže mnohé z Vás napadne, že je to konec světa, pak vězte, že místní to vidí jinak. Je to prostě začátek světa.
Na Čertových kazatelnáchZaměřili jsme se zejména na památky související s bohatou náboženskou historií tohoto kraje. Viděli jsme bývalý internační klášter z dob komunismu v Bílé Vodě, navštívili letní sídlo vratislavských biskupů na zámku v Javorníku, kněz Anton Otte nás provedl po rodné Vidnavě, kde býval seminář vratislavského biskupství pro tzv. rakouské Slezsko, podívali se na židovský hřbitov do Osoblahy a také se potkali s tradicí místních evangelíků. Vrcholem našeho programu pak bylo několikahodinové setkání s knězem Stanislavem Lekavým, který po revoluci v roce 1989 organizoval obnovu poutního místa Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách. Vyprávěl nám svou cestu ke kněžství a do Sudet. Klíčová zastavení spadaly do doby 50. let 20. století a do komunistických lágrů, kde strávil několik let. (Přitom jsme se obloukem vrátili k loňské návštěvě dolu Svornost v Jáchymově, s nímž měl otec Lekavý také tu čest.) Těžko o tom psát ve zkratce jen tak do internetových aktualit, odcházeli jsme ohromení velkým životním příběhem, který vyústil v kněžskou službu a z pohledu dřívějších dob neuvěřitelnou záchranou poutního místa ve Zlatých Horách.
Stihli jsme ovšem řadu dalších věcí. Samozřejmě jsme si prolezli některé zaniklé obce v Rychlebských horách, na náměstí v Osoblaze, které pochází z 50. let 20. století jsme se starými fotkami v ruce pokoušeli odhadnout dřívější podobu tohoto městečka. Viděli jsme dva filmy, které se váží ke kraji a našemu tématu: Kladivo na čarodějnice a Zánik samoty Berhof. Oba popisují drsné historické události, ale i to patřilo k historii tohoto kraje. O historii Jesenicka nám velice poutavě vyprávěl historik Tomáš Knopp, o práci sdružení Brontosaurus v Jeseníku jsme si povídali s Jiřím Glabazňou, o záchraně tančírny v Račím údolí u Javorníku zas s Vlastou Osmančíkovou, s Christianem Hercktem jsme v polském Paczkówě diskutovali o tom, jak se využívá historie pro turistický ruch v Klodzku a na rozhledně na Biskupské kupě u Zlatých hor jsme se setkali s Miroslavem Petříkem. Nejčastějším a nejmilejším průvodcem po kraji nám však byl náš přítel a místní rodák mons. Anton Otte. Zná tento kraj a tento kraj zná jeho, takže se nám s jeho pomocí otevřela cesta k leckterým setkáním.
Triumfální příjezd Antona Otteho k rozhledně Františka Josefa na Biskupské kupěZabývali jsme se také současností tohoto regionu, která v mnoha ohledech není veselá. Jiří Čunek jsem odsunul vsetínské Romy a vláda v budově bývalého kněžského semináře ve Vidnavě plánuje zřídit vězení pro devianty. Již dříve byla do zámku v Bílé Vodě umístěna psychiatrická léčebna mimo jiné pro léčbu závislosti na drogách a alkoholu. Tak trochu sem zbytek země odkládá, pro co se jinde těžko hledá místo.
Jedno odpoledne jsme také partě kolem Pavla Kuči a Horsta Kallera pomáhali opravovat evangelický hřbitov v České Vsi u Města Albrechtic. Byla to zajímavá zkušenost.
Bylo nás pořád alespoň patnáct. Není to moc, ale na cykloskupinu také ne málo. Jízda na kole způsobovala zvláštní efekt s počasím. Kdykoli jsme šlápli do pedálů, přestalo pršet, jako že občas pršelo pořádně.
Náš mapový král se svou GPSkou zaznamenal každý krok, pod tímto odkazem se můžete podívat, kudy přesně jsme jezdili. http://www.gpsvisualizer.com/display/1188851576-31695-86.49.125.79.html Pokud máte nainstalovaný Google Earth pak Vám můžeme poslat soubor, po jehož otevření uvidíte naši cestu i se všemi stoupáky a klesáky.
Děkujeme všem, kteří nám pomohli s přípravou a také všem, kteří se zúčastnili. Kraj mezi Bílou Vodou a Osoblahou nám i díky nim přirostl k srdci.
Za podporu akce děkujeme:
Česko-německému fondu budoucnosti a Institut für Auslandsbeziehungen