Rozbor knihy Sudetská pouť aneb Waldgang

RovinyKniha Sudetská pouť, aneb Waldgang je psána ve třech základních rovinách a dějově jsou všechny roviny rozčleněny do 7 částí. První rovina je osobnostní hledání mladého studenta, který se vydává na cestu, aby objevil své místo na světě, získal nadhled nad svým počínáním.Druhá rovina představuje osobní interpretaci známých, či méně známých, ale reálných lokalit v prostoru českého pohraničí. V této rovině dosahuje kniha cestopisného charakteru. Třetí, integrální, linie příběhu je fenomén objevování zaniklé sudetské civilizace v prostoru dnešního pohraničí. S postupným objevováním nezvrtaných faktů o bývalé civlizaci nabývá tato rovina na důležitosti a převaze nad ostatními rovinami. Dějové části knihyV úvodních dvou částek knihy hraje hlavní roli rovina první. Kniha se z široké psychologizující geneze příběhu postupně zužuje v úzký cestopis. Tento charakter kniha vykazuje hlavně v třetí části. Ve čtvrté části se naplno začíná z úzkého pasu „přesýpacích hodin“ rozšiřovat třetí rovina, která stále nabírá na šíři a dramatičnosti. Z pouhého cestopisu a popisu reálií naší doby se stává až snivá interpretace dvou časových období česko-německého pohraničí (pátá část). V šesté části knihy se v posledním zastavení na jihu českého prstence pohoří zpětně propojí poslední a první rovina do podoby nekonečného kruhu. Hledač smyslu bytí se spojí s objevitelem sudetské krajiny a kultury v autentické bytí. Poslední část knihy tvoří důkaz síly autentického bytí v podobě faktograficko-interpretačního textu o krajině, kultuře a duši Sudet.  Názvy kapitol: 1) Jak být sám sebou?2) Nebát se být sám3) Být sám a nebát se4) Být sám a necítit se sám5) Být šťasten v okolním světě6) Důvěřovat okolnímu světu i sám sobě7) Genius loci Sudet Názvy kapitol podtrhují ztišený význam putování na vývoj poznání a utváření osobnosti.  Dějová linieV první kapitole hlavní postava (dále jen HP) shledává svůj studentský život neuspokojivý a hledá cestu ze zajetí nedůležitosti bytí.V druhé kapitole HP nachází pro sebe ideální terapii vzhledem ke svým koníčkům a zálibám – osamocenou pěší túru kolem Čech. Ve třetí kapitole se HP vydá na první trasu od Mnichova Hradiště až do Hřenska. Projde Jizerské hory a v Lužických horách se poprvé setká s podivnými turisty – Němci, kteří znají celou krajinu, ale pod jinými názvy. Začne proto přemýšlet o bývalých českých Němcích.Ve čtvrté kapitole HP projde celými Krušnými horami. Zájem se od samotných sudetských Němců přesouvá na krajinu Sudet, která pro něj představuje velký šok a memento zaniklé a zapomenuté civilizace. Začíná se čím dál více propadat do dob minulých a rekonstruuje zdejší život v době předválečné, domýšlí všechny důsledky odsunu a osidlování. Na konci putování v Krušných horách se detailně seznámí s poválečným vývojem obce Rudné v Krušných horách, kde má chalupu. V páté části HP přejde do Českého lesa, aby v bývalé zaniklé obci Bažantov došel prozření, kdy z pouhého pozorování zaniklého života v pohraničí v něm vzniká hluboké pouto k tomuto kraji a vůle tyto končiny interpretovat, zpracovávat a široce uchopovat. Objeví zde v pohraničí zapadlé téma svého života. Cesta probuzeného poutníka pokračuje dále přes Šumavu až do Novohradských hor. Na Šumavě o bolesti Sudet hovoří s místními lidmi a hledá pamětníka, který by mu zprostředkoval život tzv. Bohmů.V šesté části HP spojuje všechny své zážitky, poznatky a pocity do integrujicího a respektujícího postoje k problematice česko-německého soužití. Zažije poslední kovbojskou večeři s trampem v Pohoří na Šumavě, niterně si s ním porozumí a zároveň pochopí smutek pohraniční krajiny, a stejně tak i chování bývalých českých Němců.V sedmé kapitole HP předkládá výsledky svých integrujících bádání na poli sociokulturního dědictví Sudet. Jako dodatek je ke knize přičleněn seznam doporučené literatury.