Pro média

Znovu a znovu nám lidé kladou některé stejné dotazy. Proto jsme se rozhodli na ty nejčastější odpovědět souhrnně.

FAQ

Proč název Antikomplex?

Protože věříme, že nezpracovaná minulost způsobuje nejen na úrovni jednotlivce, ale i na úrovni společnosti cosi jako komplex. Komplex je něco, co nemáme pod kontrolou a aniž bychom to dokázali ovlivnit, vynořuje se nepředvídatelně a „dělá problémy“. V pravém slova smyslu nás znesvobodňuje a překáží nám v cestě dál. Když se např. v prezidentské volbě v zimě 2013 vynoří strašení tím, že Karel Schwarzenberg není náš a nadbíhá sudetským Němcům, spoustu lidí toto z mnoha důvodů absurdní tvrzení ještě oslovilo. Což k naší skutečné svobodě rozhodně nepřispívá.  Cesta, jak se komplexů zbavit, je zkrátka o nich mluvit.

Proč to vlastně děláte?

Nejsme zahleděni do minulosti. Právě naopak. Jen se snažíme upozorňovat na cenu, kterou je třeba zaplatit za skutečně otevřenou a svobodnou budoucnost. Dokud nejsme schopni kritického odstupu a přijetí odpovědnosti za minulost, jsme pořád v jejím zajetí. Svoboda vzniká tím, že dokážeme rozpoznat logiku minulých událostí a vymanit se z ní, jinak minulost pořád pokračuje a drží nás pevně v rukou.

Příkladem může být právě logika nacionalismu, který nás ještě donedávna hodně pevně držel a dodnes určuje realitu naší země. Nacionalismus už sice neprožíváme tolik, ale zůstal nám z něho silný etnocentrismus. Ten sice není bojovný, ale pořád považujeme za „naše“ jen a jen to, co je etnicky vzato českého původu. Víc se do toho „my“ pořád nevejde. Je ale právě jen na nás, zda to takto chceme a jestli i v 21. století chceme zůstat zemí s takto omezeným horizontem. Pokud to chceme změnit, musíme umět svůj příběh reflektovat a proti této etnocentrické logice stavět příběh jiný, otevřenější.

Chceme zkrátka na konkrétních historických a společenských tématech zprostředkovávat osvobozující sílu kritického myšlení a odvahu ke kritické sebereflexi.

Proč používáte pojem Sudety?

Geograficky je pojem Sudety spojen s pohořími přibližně od Jeseníků po Lužické hory. Teprve na začátku 20. století se začalo toto označení používat pro celé německojazyčné území Čech, Moravy a Slezska. Byla to politicky motivovaná akce ze strany německých nacionalistů a cílem bylo, aby se pod tímto označením sjednotili Němci z českých zemí a mohli lépe čelit stále silnějším Čechům. Po vzniku Československa se tento pojem hodil. Henleinova nacistická Sudetoněmecká strana dokázala sjednotit Němce z českých zemí a vytvořit tak sudetského Němce. Po válce byl proto pojem Sudety zdiskreditován, na dlouho.

Proč ho přesto používáme? Protože je to území, na kterém historie v roce 1945 neskončila. Nucené vysídlení Němců a následné dosídlení určilo jeho osud tak výrazně, že to dodnes nelze přehlédnout. Jak jinak jednoduše označit území s tímto společným osudem? V praxi se dál používají Sudety. Každý, kdo do tohoto regionu dnes zavítá, vidí, co to znamená: zpřetrhané společenské a kulturní vazby, obrovské kulturní, ekologické, krajinné, ekonomické a sociální ztráty, ale taky fascinující příběh jejich obnovy. Sudety nebo sudetské nepoužíváme proto, abychom prosazovali politické sjednocení českých, moravských a slezských Němců, ale proto, že tím vyjadřujeme příběh nějakého území a lépe se nám tak uchopuje. Obsah pojmů se vyvíjí a na Sudetech to lze vidět velmi silně.

Co si myslíte o tzv. Benešových dekretech?

Pro Antikomplex to není velké téma. Na dekretech je sice hrozné to, že obsahují princip kolektivní viny. Podle nich museli odejít všichni Němci a Maďaři, pokud neprokázali aktivní boj proti nacistům. Jsou sice právníci, kteří zastávají jiný výklad, ale v podstatě jsou lidé trestáni na základě etnické příslušnosti a ne na základě viny. Je špatné, že něco takového je stále součástí našeho právního řádu, i když jen jako „vyhaslá norma“. Kdyby se někdy našla cesta, jak tento kritický odstup deklarovat, aniž by bylo nutné rovnou – jak se s oblibou říká – „ohrozit právní řád České republiky“, bylo by to skvělé a svědčilo by to o postupném občanském dozrávání české společnosti.

Princip kolektivní viny totiž rozhodně vyhaslý není. Je potřeba učit se ho rozpoznávat a poznávat, jak je těžké uchovat lidem právo na individuální posouzení jejich činů. Romové, ukrajinští imigranti, homosexuálové a příslušníci mnohých dalších skupin můžou vyprávět o tom, že odsuzování člověka na základě příslušnosti k nějaké skupině v Česku do dnešních dní nevymizelo. Je velmi účinné učit se o tom na příkladech z vlastní kolektivní paměti, a ne jen na příkladech „vzdálenějších“, jako jsou protižidovská opatření v nacistickém Německu apod.

V první řadě nám vždy šlo o změnu myšlení a chování dnešních lidí. K tomu nutně nepatří „oprava minulosti“. Respektive, sice věříme, že náprava minulých křivd je hodně důležitá, ale je otázka, jestli se jí dosáhne tím, že se ponoříme do majetkových poměrů před sedmdesáti lety. Věříme, že náprava křivd a smíření se odehrává i cestami, které dopředu neznáme. A věříme, že třeba spolupráce na záchraně německojazyčného kulturního dědictví v dnešních Sudetech je právě jednou z takových cest, které smíření přinášejí naprosto autenticky, aniž by se přitom řešily návraty majetků.

Jak se financujete?

Naši činnost financujeme především z grantů, zejména od  Evropské unie. Podrobnosti k tomu lze nalézt ve výročních zprávách nebo v informacích o jednotlivých projektech. V menší míře jsme schopni vydělat peníze prodejem knih.

Platí vás sudetští Němci?

Řada z nich si jistě kupuje naše knížky, ale naprostou většinu prodáváme v Česku. Přímý příspěvek od organizace spojené se sudetoněmeckým landsmanšaftem jsme dostali jednou, bylo to asi 20 000 Kč a bylo to v roce 2002.

Co považujete za své největší úspěchy?

Nejvíce si ceníme toho, že se daří do debaty o historii vnášet „střízlivějící“ momenty. Dávno jsme vyrostli z touhy po vášnivých debatách. Ty totiž především zvyšují polarizaci.  Nám jde ale mnohem více především o porozumění a k tomu je potřeba něco jiného – reflektovat osobní zkušenosti, připustit si, že reflexe minulosti je dlouhý proces, spíše trpělivé vysvětlování než potřeba změnit názor „celého národa“. Asi nejlépe je to vidět na projektu Zmizelé Sudety. Srovnávací fotografie ze Sudet ukazují proměnu tohoto kraje a také velké ztráty. Je to ovšem jen konstatování, jeho vyhodnocení je otevřené a záleží na každém, jaký k tomu zaujme postoj. Zmizelé Sudety jsou střízlivé a přitom vyvolávají debatu tím, že vyzývají každého, aby reflektoval svoji osobní zkušenost.

A co byste naopak označili za své největší neúspěchy?

Že navzdory tomu všemu pořád ještě dostáváme otázky, které se snažíme zodpovědět v rámci těchto FAQ. Osočení typu „prase vlastizrádný“ se nás sice po těch letech nijak osobně nedotýká a není těch urážek tak moc, ale stejně je to unavující.

Co chystáte do budoucna?

Od intenzivní reflexe sudetské zkušenosti jsme se dostali k didaktice dějepisu pro školy a nejnověji k občanskému vzdělávání. Došli jsme ale k tomu, že aktivní občanství je pro naprostou většinu lidí nemyslitelné bez žitého vztahu k nějaké komunitě. Nemusí to být jen místní, ale nejčastěji to bývá místní komunita. Proto jsme se rozhodli právě tímto směrem zaměřit své další projekty. První velký krok představuje projekt Zapojme.se a pracujeme na dalších.

 

Kontakt:

Tereza Vávrová, ředitelka, vavrova@antikomplex.cz

Naše práce

  • Koncert

    Smíření 2016

    Smíření 2016

    V rámci Smíření 2016 jsme se Sdružením Ackermann-Gemeinde připravili sérii aktivit, jež vyvrcholí v listopadu 2016 koncertem Smíření pro české a německé pamětníky, který doprovodí umělecká instalace a česko-německá výstava s názvem „Pod jednou střechou“. Více informací

  • Nová kniha

    Odchody a návraty

    Odchody a návraty

    Vzpomínková kultura a životní příběhy sudetských Němců v českých zemích a Bavorsku ve 20. století. Život Němců v Sudetech, jejich vyhnání po roce 1945, následný příchod do Bavorska a dlouhý proces integrace. Jaké vzpomínky v sobě nosí odsunutí Němci? Jak se mění v rámci generací? Jak na německou minulost naopak hledí Češi žijící v Sudetech? To vše a mnohem více zrcadlí kniha Odchody a návraty. Kniha je překladem německého originálu Erinnerungskultur und Lebensläufe. Více informací

  • Kniha

    Zmizelé Sudety

    Zmizelé Sudety

    Sudety dříve a nyní na fotografiích. Náš bestseller dává obrazovou odpověď na otázky, které napadají každého, kdo vyrazí do krajiny v pohraničí a má chuť přemýšlet nad vzkazem, kterým nám tato krajina dává. Více informací

  • Občanské vzdělávání

    Zapojme.se

    Zapojme.se

    Podporujeme dobrovolnictví na místní úrovni. Natočili jsme sérii reportáží pro ČT 24, dva dokumentární filmy pro ČT 2 jsou ještě ve výrobě. Vytvořili jsme také velmi dobrý e-learning na nejrůznější témata spojená se zapojováním do komunitního života. Pořádáme workshopy. Více informací

  • Výstava

    Tragická místa paměti

    Tragická místa paměti

    Od roku 2010 je na cestách putovní výstava, kterou provádí studenti severočeských gymnázií po tragických místech některých míst svého kraje v období 1938 - 1945. Na řadě konkrétních příběhů z Ústí nad Labem, Chomutova, Postoloprt, Kadaně, Žatce a dalších míst lze podrobně nahlédnout do soužití dvou národů uprostřed Evropy. Putovní výstavu je možné objednat i k vám, kontaktujte nás prosím na: info@antikomplex.cz Více informací

  • Výstava

    Zmizelé Sudety

    Zmizelé Sudety

    Putovní výstava Zmizelé Sudety je na cestě od prosince 2002 a putuje dále, téměř každý měsíc je k vidění jinde. Ukazuje nejvýraznější proměny krajiny v pohraničí a zejména těžko nahraditelné kulturní ztráty v důsledku poválečného vysídlení Němců. Vrátit to samozřejmě nelze, ale je velmi užitečné vědět, co se tím u nás změnilo a pracovat s tím. Putovní výstavu je možné objednat i k vám, kontaktujte nás prosím na: info@antikomplex.cz Více informací

  • Kniha

    Zůstali tu s námi - příběhy českých Němců

    Bei uns verbliebene

    Tři generace zůstavších i navrátivších se Němců vyprávějí o tom, jaké to bylo a je být českým Němcem. Tři odborné studie o historii, identitě a jazyku německé menšiny uvádějí čtrnáct rozhovorů a napomáhají jejich porozumění v souvislostech. Více informací

  • Kniha

    Nejsou jako my

    Nejsou jako my

    Němci, Romové a volynští Češi - jaký byl jejich osud v pohraničí v 50. letech? Vztah moci k menšinám je velmi dobré zrcadlo povahy komunistického státu. Matěj Spurný přináší ve své knize mnoho nových postřehů a podnětů. Více informací

  • Kniha

    Sudetské příběhy

    Sudetské příběhy

    Sudety a jejich lidé - současní i minulí. Příběh Sudet se obvykle vypráví pouze s ohledem na několik málo let po válce. Na to, jaké byly osudy vyhnaných Němců v Německu a nových osídlenců v pohraničí se zapomíná. Naše nová kniha se to pokouší změnit. Více informací