Sudetský model krajiny

Jeden z úvodních textů knihy Zmizelé Sudety od sociálního ekologa Bohuslava Blažka.

Na německé straně česko-německých ani česko-rakouských hranic není pásmo česky mluvících menšin. Znám jedinou příhraniční oblast na druhé straně, kde bych si mohl na chvíli splést německou vesnici s českou, a to je Falcko. Některé stodoly tam jsou neomítnuté a hnojiště není vždy ohraničeno zámkovou dlažbou. Je to jakási mentální blízkost. V našem pohraničí často my Češi cítíme, že mnohé stavby jsou typicky německé (barevností, dekorem, užitými materiály, výškou střechy oproti vlastní stavbě...) – v německém a rakouském pohraničním pásmu jsem naproti tomu nenašel stavby typicky české. Nanejvýš můžeme zjistit společného kulturního jmenovatele – například projevy téhož baroka v hranicích jedné, dnes přeshraniční diecéze nebo (v bývalé NDR) megalomanské stavby komunistické totality v rámci jednoho rudého impéria. Je možno říci, že německy mluvící lid je ve vztahu k česky mluvícímu nejenom podstatně početnější, ale i geopoliticky a co do kulturního výrazu průraznější. Míšení v linii doteku obou etnik tedy probíhalo prostorově asymetricky, Němci a Rakušané se přelévali směrem k nám.

Na druhou stranu je nutno říci, že ani to nejněmečtější pohraniční území na naší straně nebylo bez přítomnosti českého živlu. Regionálně majoritní Němci nebyli v zemi, kde byli celkově minoritní, natolik homogenizující silou, aby česky mluvící ze svého regionu vytěsnili. Naše dvojjazyčná pohraniční pásma byla místem, kde se tyto národnosti učily – a do značné míry i naučily – soužít. Tyto komunikační laboratoře, tyto experimentální regiony, hledající nové kooperativní modely, vznikaly pouze na naší straně hranic. Obvyklým řešením nové situace, vzniklé přestěhováním našeho člověka k nim, totiž byla buď sezónnost, nebo plná asimilace Čecha do cizích poměrů.

 

Tyto formulace mohou působit tak, že zpětně vyprávějí neveselý příběh o české slabosti, jako by to byl projev české družnosti,

ne-li vychytralosti. Musím hned dodat, že tyto laboratoře by samozřejmě bez ochoty druhé strany tuto hru hrát vůbec nevznikly. Nejsou iniciativou žádné ze stran, jsou výsledkem prastarého dialogu. Nevznikala makarónská poezie ani dvojjazyčné a melodií shodné národní písně, na rozdíl od Slovinců není u nás populární české jódlování a už vůbec ne české kalhoty s padacím mostem. Nepřenesla se tedy ani nesmísila žádná oblast folklóru, ve které se akcentuje nacionalita. Vznikl nicméně jeden společný fenomén, který je tak silný a tak všudypřítomný, že se stal psychologicky neviditelným: nazval jsem si ho „sudetský model krajiny“. Zahrnuje modelování krajiny, lidské výtvory v ní a zároveň i osobitý způsob jejího užívání.

 Pro vnitrozemský český venkov z hlediska geografického bylo příznačných několik rysů:

• vysoká hustota osídlení,

• velký počet malých a velmi malých sídel, která si uchovávala svou identitu,

• vysoká druhová rozmanitost půdorysů obcí, typů venkovských staveb a jejich materiálového řešení,

• vysoká průchodnost krajiny a lesů pro příchozí,

• jasné přerývky mezi zástavbou a krajinou – zelená pásma mezi vesnicemi i při vzdálenosti sídel „na dohled“.

 

Právě poslední z těchto rysů je v německém pohraničí na druhé straně hranic výrazně odlišný, vesnice prorůstají, vesnické domky se prolínají s vilkami i činžovními domy, malá města splývají s velkými vesnicemi, je to jakési rurálně-urbánní kontinuum.

 

Na naší straně hranic sledujeme pak kulturní krajinu – onen sudetský model – těchto vlastností:

• přejímá se rurálně-urbánní kontinuum, ale respektují se v něm z hlediska turistiky i ochrany přírody atraktivní

pasáže,

• tyto lokality se zpřístupňují hustou sítí cest (dobře značených a často ve smyčkách, jež obvykle vrcholí výškovými dominantami, jako jsou rozhledny, vyhlídky, zájezdní hostince),

• v krajině se nabízí prostorově rozptýlené ubytování typu letního bytu nebo rodinných penzionů,

• hustota sítě a ubytování nevede ke koncentraci na přetížená rekreační střediska, krajina je poměrně rovnoměrně vytížena,

• je k dispozici bohatá nabídka doplňkových služeb s regionálním akcentem (mapy, knižní průvodce, živí průvodci, lidové výrobky, suvenýry, místn í pokrmy...),

• samozřejmá je pohostinnost na komerční bázi, ale s osobním zabarvením, a praktický bilingvismus,

• součástí životního způsobu bylo i využití energie vodních toků a faktorský způsob práce v domácnostech, zejména v zimním údobí,

• svoz lidí do továrniček umožňovala hustá síť železnic a silnic s množstvím do krajiny citlivě zasazené drobné architektury, mimo jiné umožňující překonávání výškových rozdílů (tunely, viadukty, můstky),

• podobně jsou pojednány vodní toky, často lemované procházkovými trasami (jezy, kaskády, navigace),

• stylová pluralita a tolerance včetně „kýče“.

Tento stav byl zralý již na konci Rakousko-Uherska a ještě rozkvetl v meziválečné době první Československé republiky. Vyhnání Němců působilo jako ničivá tlaková vlna. Dnes se část tohoto obrazu pozvolna obnovuje. Některé rysy pod tlakem globálních trendů erodují, ale jiné jsou tak funkčně provázané, že se vzájemně „drží“ (například rozptýlené ubytování, hustá síť cest a spojů a výrazová diverzita).

 Je to náš poklad evropského významu, volně připomínající Alsasko-Lotrinsko. V době nového regionalismu a přesunu těžiště jednotné zemědělské politiky od zemědělství k obnově venkova je to jakési modelové území a inspirace i pro jiné evropské země. Návrat k tomuto modelu je vlastně krokem směrem do budoucnosti.

 

Naše práce

  • Koncert

    Smíření 2016

    Smíření 2016

    V rámci Smíření 2016 jsme se Sdružením Ackermann-Gemeinde připravili sérii aktivit, jež vyvrcholí v listopadu 2016 koncertem Smíření pro české a německé pamětníky, který doprovodí umělecká instalace a česko-německá výstava s názvem „Pod jednou střechou“. Více informací

  • Nová kniha

    Odchody a návraty

    Odchody a návraty

    Vzpomínková kultura a životní příběhy sudetských Němců v českých zemích a Bavorsku ve 20. století. Život Němců v Sudetech, jejich vyhnání po roce 1945, následný příchod do Bavorska a dlouhý proces integrace. Jaké vzpomínky v sobě nosí odsunutí Němci? Jak se mění v rámci generací? Jak na německou minulost naopak hledí Češi žijící v Sudetech? To vše a mnohem více zrcadlí kniha Odchody a návraty. Kniha je překladem německého originálu Erinnerungskultur und Lebensläufe. Více informací

  • Kniha

    Zmizelé Sudety

    Zmizelé Sudety

    Sudety dříve a nyní na fotografiích. Náš bestseller dává obrazovou odpověď na otázky, které napadají každého, kdo vyrazí do krajiny v pohraničí a má chuť přemýšlet nad vzkazem, kterým nám tato krajina dává. Více informací

  • Občanské vzdělávání

    Zapojme.se

    Zapojme.se

    Podporujeme dobrovolnictví na místní úrovni. Natočili jsme sérii reportáží pro ČT 24, dva dokumentární filmy pro ČT 2 jsou ještě ve výrobě. Vytvořili jsme také velmi dobrý e-learning na nejrůznější témata spojená se zapojováním do komunitního života. Pořádáme workshopy. Více informací

  • Výstava

    Tragická místa paměti

    Tragická místa paměti

    Od roku 2010 je na cestách putovní výstava, kterou provádí studenti severočeských gymnázií po tragických místech některých míst svého kraje v období 1938 - 1945. Na řadě konkrétních příběhů z Ústí nad Labem, Chomutova, Postoloprt, Kadaně, Žatce a dalších míst lze podrobně nahlédnout do soužití dvou národů uprostřed Evropy. Putovní výstavu je možné objednat i k vám, kontaktujte nás prosím na: info@antikomplex.cz Více informací

  • Výstava

    Zmizelé Sudety

    Zmizelé Sudety

    Putovní výstava Zmizelé Sudety je na cestě od prosince 2002 a putuje dále, téměř každý měsíc je k vidění jinde. Ukazuje nejvýraznější proměny krajiny v pohraničí a zejména těžko nahraditelné kulturní ztráty v důsledku poválečného vysídlení Němců. Vrátit to samozřejmě nelze, ale je velmi užitečné vědět, co se tím u nás změnilo a pracovat s tím. Putovní výstavu je možné objednat i k vám, kontaktujte nás prosím na: info@antikomplex.cz Více informací

  • Kniha

    Zůstali tu s námi - příběhy českých Němců

    Bei uns verbliebene

    Tři generace zůstavších i navrátivších se Němců vyprávějí o tom, jaké to bylo a je být českým Němcem. Tři odborné studie o historii, identitě a jazyku německé menšiny uvádějí čtrnáct rozhovorů a napomáhají jejich porozumění v souvislostech. Více informací

  • Kniha

    Nejsou jako my

    Nejsou jako my

    Němci, Romové a volynští Češi - jaký byl jejich osud v pohraničí v 50. letech? Vztah moci k menšinám je velmi dobré zrcadlo povahy komunistického státu. Matěj Spurný přináší ve své knize mnoho nových postřehů a podnětů. Více informací

  • Kniha

    Sudetské příběhy

    Sudetské příběhy

    Sudety a jejich lidé - současní i minulí. Příběh Sudet se obvykle vypráví pouze s ohledem na několik málo let po válce. Na to, jaké byly osudy vyhnaných Němců v Německu a nových osídlenců v pohraničí se zapomíná. Naše nová kniha se to pokouší změnit. Více informací