Sudety - vývoj a současný život jednoho pojmu

Úvod Matěje Spurného ke knize Proměny sudetské krajiny.

Od počátku existence občanského sdružení Antikomplex veřejně používáme termínu Sudety či přídavného jména sudetský, aniž bychom měli pocit, že se tak dopouštíme hříchu, nějaké nemravnosti či snad trestného činu. Zdá se nám, že tento pojem nejvýstižněji charakterizuje specifikum zhruba jedné třetiny území České republiky; té části, jejíž historie i žhavá současnost leží v centru našeho zájmu. Zároveň ale chápeme, že se jedná o pojem diskutabilní a historicky nebývale zatížený. Vzhledem k tomu, že přídavné jméno sudetská se ocitlo i v názvu této knihy a že v jednotlivých textech se slovo Sudety objevuje víc než dost, cítíme jako povinnost učinit na počátku malý exkurz do historie tohoto u nás dlouho tabuizovaného pojmu. Jestliže krajinu, jejíž proměny jsou tématem této knihy, nazýváme sudetskou, chceme se rovněž pokusit vysvětlit, proč se nám tento pojem jako bližší určení jeví i dnes vhodným.

Slovo Sudety není výmyslem politického hnutí Konrada Henleina, ba ani jeho předchůdců z počátku 20. století. Původ tohoto slova je pravděpodobně keltský a značilo cosi jako „Les kanců“. V psané podobě jej poprvé nalezneme v díle starověkého geografa Claudia Ptolemaia, jenž Sudeti montes, tedy pohoří Sudety, situuje kamsi do střední Evropy – aniž bychom jej podle jeho určení mohli podrobněji lokalizovat. Ve středověku tento pojem upadl v zapomnění, ale znovu se objevuje v období renesance a humanismu, kdy se s ním můžeme setkat hned v několika významech. Sudety bývají ztotožňovány s horami oddělujícími Slezsko od Čech a Moravy, tedy přibližně s pohořími mezi Libercem a Ostravou nebo například jen s dnešními Krušnými horami. Již v této době ale lze nalézt texty, v nichž jsou Sudety používány jako pojem označující obecně horská pásma kolem a částečně i uvnitř Čech.

V 18. a 19. století se především v kruzích geografů, biologů a geologů ustálilo používání pojmu Sudety pro horská pásma mezi Slezskem na jedné a Čechami a Moravou na druhé straně. Někdy se ovšem Sudety objevují také jako alternativní název pro Krkonoše nebo Jeseníky. Zároveň se ovšem v 19. století slovo Sudety stává součástí slovníku etnografů a také rakouských statistik. Vedle zemí alpských a zemí karpatských se v rámci členění habsburské monarchie jako označení Čech, Moravy a rakouského Slezska objevuje termín země sudetské. Zároveň se mezi etnology a národopisci objevuje termín obyvatelé Sudet, který se s postupujícím národním sebeuvědomováním začíná vztahovat výhradně na německé obyvatelstvo českých zemí. Termín sudetský Němec je poprvé použit roku 1866; v této době se geografové, etnologové a statistici především snažili odlišit Němce sudetské od Němců alpských. Na konci 19. století o sudetských Němcích hovoří i české časopisy a české noviny.

Počátkem 20. století se již Sudety a sudetský Němec stávají součástí politického slovníku zejména německých politiků z českých zemí. 30. října roku 1918 pak pojem sudetský získává i reálnou politicky geografickou náplň, když je vyhlášen vznik provincie Sudetenland. Ta se rozkládala na území části rakouského Slezska, severovýchodního výběžku Čech a severozápadní Moravy. V politických jednáních let 1918-1919 však němečtí předáci nadále užívali termínu sudetský i v širším teritoriálním významu. V období první Československé republiky je termín Sudety nadále používán v nejrůznějších kontextech. Stále dominantnější je však politizující zabarvení pojmu, který je nyní nejčastěji ztotožňován s převážně Němci obývanými pohraničními oblastmi. Češi ve dvacátých a třicátých letech pojem Sudety a zejména sudetští Němci používají ve stále menší míře; hovoří a píšou spíše o zněmčeném území či území smíšeném a o našich Němcích. Naopak na německé straně se pojem Sudety a sudetští Němci (Sudetendeutsche) stává dominantním. Nepoužíval jej ovšem jen Konrad Henlein, byl rovněž součástí slovníku německých aktivistických stran, kterým rozhodně nešlo o odtržení Sudet od českých zemí. Vzhledem k dalšímu vývoji a zejména v důsledku Mnichovské dohody se ale pro českou veřejnost staly Sudety a sudetští Němci termíny, které jsou neodmyslitelně spojeny s obdobím nacismu a s rozbitím Československa.[1]      

Vzhledem ke konotacím, které pojmy Sudety a sudetský nabyly ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, je intenzivní a v letech 1945-1989 do velké míry úspěšná snaha vytlačit je z našeho slovníku pochopitelná. Ukazuje se však, že je to snaha do velké míry iracionální a že slova Sudety a sudetský jsou naopak právě po roce 1945, tedy po vyhnání většiny Němců z českých zemí, pojmy nesmírně potřebnými. Vyhnáním a následným více či méně úspěšným dosídlením území s někdejší převahou německého obyvatelstva přibyly ke geografickým či botanickým specifikám Sudet znaky daleko podstatnější. Je to zejména fakt přetržené kontinuity, vznik nové společnosti, která si musí nově hledat vztah ke krajině, kterou obývá, je to zánik stovek, ba tisíců obcí a nedostatek lidí, kteří by se byli schopni postarat o zbylé památky. V nejnovější době je to ale také zvláštní síla, kterou toto zanedbané dědictví po nevlastních předcích vyzařuje, inspirace, která řadu lidí podněcuje k aktivnímu hledání skrytého bohatství krajiny. Sudety v sobě tak dnes vlastně nesou tři vrstvy charakteristik či prvků, které je odlišují od zbytku českých zemí. Tou první je specifičnost daná zvláštní geografií, zejména hornatým terénem, a zvláštní, tamními Němci formovanou historií. Mluvíme proto třeba o sudetském typu osídlení. Druhou vrstvou je specifičnost daná vyhnáním, překotným doosidlováním, bouráním, zanedbaností, vykořeněností, opuštěností, nehostinností, sudetským bezdomovectvím. To jsou problémy, které možná najdeme i jinde, které jsou ale právě tady zastoupeny ve větší míře. A tou třetí je zmíněná síla a jí inspirované oživování Sudet, jež se staly jedním z velkých témat současné české společnosti, zejména její mladé generace.

Řekneme-li „pohraničí“, můžeme mít na mysli třeba i Náchodsko nebo Chodsko a pravděpodobně nehovoříme o Českém Středohoří, severním Plzeňsku nebo Kravařsku. Málokdo si uvědomuje, že Sudety, ve smyslu území, které bylo dříve osídleno převážně německým obyvatelstvem, zashují kromě Prahy do všech krajů České republiky a tvoří o něco víc než třetinu našeho území. Pojmy Sudety a sudetský jsou nenahraditelné. Jsou to pojmy, které v sobě v důsledku dramatického vývoje jednoho kousku Evropy koncentrovaly tolik charakteristik, že pokus o jejich opsání jinými slovy vydá na mnoho řádků. Proto i s vědomím historické zátěže z doby Mnichova a války, která dosud zcela nezmizela, tyto termíny používáme a proto tato kniha nese název Proměny sudetské krajiny.  

In: Proměny sudetské krajiny. Antikomplex, Praha 2006

[1]    Více o historickém vývoji pojmu Sudety in: Krulík, Oldřich; Historický a teritoriální kontext vývoje pojmu Sudety, bakalářská práce na oboru politologie FSV UK, Praha 1998

.

Naše práce

  • Koncert

    Smíření 2016

    Smíření 2016

    V rámci Smíření 2016 jsme se Sdružením Ackermann-Gemeinde připravili sérii aktivit, jež vyvrcholí v listopadu 2016 koncertem Smíření pro české a německé pamětníky, který doprovodí umělecká instalace a česko-německá výstava s názvem „Pod jednou střechou“. Více informací

  • Nová kniha

    Odchody a návraty

    Odchody a návraty

    Vzpomínková kultura a životní příběhy sudetských Němců v českých zemích a Bavorsku ve 20. století. Život Němců v Sudetech, jejich vyhnání po roce 1945, následný příchod do Bavorska a dlouhý proces integrace. Jaké vzpomínky v sobě nosí odsunutí Němci? Jak se mění v rámci generací? Jak na německou minulost naopak hledí Češi žijící v Sudetech? To vše a mnohem více zrcadlí kniha Odchody a návraty. Kniha je překladem německého originálu Erinnerungskultur und Lebensläufe. Více informací

  • Kniha

    Zmizelé Sudety

    Zmizelé Sudety

    Sudety dříve a nyní na fotografiích. Náš bestseller dává obrazovou odpověď na otázky, které napadají každého, kdo vyrazí do krajiny v pohraničí a má chuť přemýšlet nad vzkazem, kterým nám tato krajina dává. Více informací

  • Občanské vzdělávání

    Zapojme.se

    Zapojme.se

    Podporujeme dobrovolnictví na místní úrovni. Natočili jsme sérii reportáží pro ČT 24, dva dokumentární filmy pro ČT 2 jsou ještě ve výrobě. Vytvořili jsme také velmi dobrý e-learning na nejrůznější témata spojená se zapojováním do komunitního života. Pořádáme workshopy. Více informací

  • Výstava

    Tragická místa paměti

    Tragická místa paměti

    Od roku 2010 je na cestách putovní výstava, kterou provádí studenti severočeských gymnázií po tragických místech některých míst svého kraje v období 1938 - 1945. Na řadě konkrétních příběhů z Ústí nad Labem, Chomutova, Postoloprt, Kadaně, Žatce a dalších míst lze podrobně nahlédnout do soužití dvou národů uprostřed Evropy. Putovní výstavu je možné objednat i k vám, kontaktujte nás prosím na: info@antikomplex.cz Více informací

  • Výstava

    Zmizelé Sudety

    Zmizelé Sudety

    Putovní výstava Zmizelé Sudety je na cestě od prosince 2002 a putuje dále, téměř každý měsíc je k vidění jinde. Ukazuje nejvýraznější proměny krajiny v pohraničí a zejména těžko nahraditelné kulturní ztráty v důsledku poválečného vysídlení Němců. Vrátit to samozřejmě nelze, ale je velmi užitečné vědět, co se tím u nás změnilo a pracovat s tím. Putovní výstavu je možné objednat i k vám, kontaktujte nás prosím na: info@antikomplex.cz Více informací

  • Kniha

    Zůstali tu s námi - příběhy českých Němců

    Bei uns verbliebene

    Tři generace zůstavších i navrátivších se Němců vyprávějí o tom, jaké to bylo a je být českým Němcem. Tři odborné studie o historii, identitě a jazyku německé menšiny uvádějí čtrnáct rozhovorů a napomáhají jejich porozumění v souvislostech. Více informací

  • Kniha

    Nejsou jako my

    Nejsou jako my

    Němci, Romové a volynští Češi - jaký byl jejich osud v pohraničí v 50. letech? Vztah moci k menšinám je velmi dobré zrcadlo povahy komunistického státu. Matěj Spurný přináší ve své knize mnoho nových postřehů a podnětů. Více informací

  • Kniha

    Sudetské příběhy

    Sudetské příběhy

    Sudety a jejich lidé - současní i minulí. Příběh Sudet se obvykle vypráví pouze s ohledem na několik málo let po válce. Na to, jaké byly osudy vyhnaných Němců v Německu a nových osídlenců v pohraničí se zapomíná. Naše nová kniha se to pokouší změnit. Více informací