Vyhnanci - starousedlíci - osídlenci
O vyhnání Němců ze Sudet i o poválečném osidlování se toho již napsalo nemálo. V této knize se ale poprvé "setkávají" dřívější i současní obyvatelé tohoto pohraničí. Vzpomínky vyhnanců, zůstavších starousedlíků i oslídlenců jsou svědectvím o hledání domova tváří v tvář nuceným i dobrovolným migracím 20. století. Úvodní historické studie pak doplňují podstatné souvislosti tohoto nejednoduchého tématu.
V severočeských Teplicích spolu až do roku 1945 žili Češi a Němci - dokud je dějiny nerozdělily. Tři pamětníci: Čech, Němec a syn Čecha a Němky vyprávějí a svých životních cestach, které je kdysi ve škole svedly dohromady, poté rozdělily na vyhnance a ty, kteří zůstali, a dnes - po převratu - zase spojily.
"Já bych si jenom přál, aby se takové rozhovory mezi Němci a Čechy vedly mnohem více. Aby nezůstávalo u ojedinělých případu. My bychom totiž chtěli vzájemné vztahy obou národů zase urovnat. Vždyt' my chceme vidět, že k sobě zase nacházejí cestu, že spolu lépe žijí. To má být smysl teto akce."
- Otto Kohlert
Hassan Ali Djan je jedním z oněch mladých mužů,
kteří, jak se říká, do Evropy přicházejí za lepším
životem. Německo mu dalo šanci, aby takový život
skutečně začal žít - a on ji beze zbytku využil. Nejen
Hassan Ali Djan a jeho rodina, ale i svět jako takový je
díky tomu bohatší o jednoho šikovného elektrikáře i
pozoruhodného vypravěče.
Vzpomínky na život v Sudetech, na „odson“/“vyhnání“ po roce 1945, příchod do Bavorska a na dlouhý proces integrace.Studie pojednávají o tomto tématu z různých perspektiv a zachycují jedinečnou vzpomínkovou kulturu německých vyhnanců.
Jak dnes vysídlení Němci vzpomínají na svůj původní domov a jak těmito vzpomínkami zacházejí?
Jak se tyto vzpomínky mění a jak je prožívají následující generace? Na tyto a další otázky se kniha pokouší odpovědět. Odchody a návraty. V minulosti, součastnosti, v čase i prostoru.
Tři generace zůstavších i navrátivších se Němců vyprávějí o tom, jaké to bylo a je být českým Němcem. Tři odborné studie o historii, identitě a jazyku německé menšiny uvádějí čtrnáct rozhovorů a napomáhají jejich porozumění v souvislostech.
Zajímají vás proměny krajiny a lidských sídel v českém pohraničí? Pak vám představujeme tu správnou knihu. Její základní osou je více než 300 dvojic fotografií, které zachycují stav dvanácti sudetských regionů před odsunem Němců a po něm. Zároveň se v knize prostřednictvím řady zasvěcených textů dozvíte mnohé o složitém budování pocitu domova v "kraji po Němcích", o přístupu k místní německé hmotné a duchovní kultuře, o experimentech komunistických vlád na "dobytém" území, o zániku starých tradic a vytváření nových nebo o současném růstu zájmu o "nevlastní" a dlouho tabuizovanou minulost.
Ve výuce dějepisu je stále ještě běžnější učit velké politické dějiny, než se zabývat regionální historií. Vnímání dějin tak má jen málo společného s tím, co zažívali naši prarodiče, sousedé a známí… Toto zjištění stálo na počátku projektu Na cestě za příběhy, jehož výstupem je tato publikace zaměřující se na příběhy nuceně nasazených z Plzně a Bremerhavenu. Na otázku „Co se vlastně tenkrát dělo tady u nás?“ hledali místní studenti odpověď u pamětníků, z jejichž příběhů vyvstala pestrá mozaika cest, osudů a pohledů na dějiny. Tato kniha má inspirovat k vnímání dějin na lokální úrovni. Popsaná místa má trochu jinak přiblížit jejich návštěvníkům i obyvatelům: Aby je nehodnotili jen z dnešního historického a historizujícího pohledu, nýbrž aby zároveň VIDĚLI, jaké osobní, tragické i radostné příběhy a události jsou s nimi spjaty.
Knihu si u nás můžete zdarma stáhnout
V České republice, Rakousku a na Slovensku jsme vyzpovídali několik desítek pamětníků, kteří vyprávěli o nacistické okupaci Československa - o soužití zdejších národností a rozpadu tohoto společenství. Vyprávění jsme seskupili do několika příběhů tematicky a historicky, v nichž se střídají jazyky a perspektivy. Historie států a režimů se zrcadlí ve zkušenostech a vzpomínkách jednotlivých pamětníků. Hlavní perspektiva vyprávění je středoevropská a odkazuje na mnohé otázky současnosti.
Kniha přináší nový pohled na počátky socialistické diktatury v Československu. Na příkladě vztahu k menšinovým skupinám autor přesvědčivě dokumentuje, jak poválečná touha po očistě společnosti a přístupnost násilným řešením otevřely cestu k diktatuře. Počátky státního socialismu tak v knize nejsou líčeny tradičně, jako mocenské vítězství jedné strany v únoru 1948 a import ze Sovětského svazu, ale především jako odpověď na poptávku velké části české společnosti.
Co se vám vybaví, když se řekne Sudety? Mlha, opuštěná krajina, ruiny, vytěžené doly? A jak si představujete lidi, kteří v této vaší představě Sudet žijí? Mladé? Staré? Jsou to spíš morousové nebo sympaťáci? Trochu blázni? Možná i díky současné popkultuře si spousta Čechů „z vnitrozemí“ spojuje české pohraničí, tedy oblast, kde do druhé světové války žili čeští Němci, spíše s temnými obrazy. I pro spoustu Němců je to hlavně poloopuštěný kraj raubířů, zmaru, lidského nezájmu, čerpacích stanic, levného piva, frisérsalónů a tržnic s trpaslíky. Kraj, kde není radno dávat se s někým do řeči — stejně se nedomluvíme...
My Sudety známe a víme, že tam žijí nejrůznější lidé. A začalo nám být trochu líto, že v onom stereotypním, ponurém a neutěšeném, ale také chytlavém a aktuálně populárním obrazu Sudet není místo pro osobnosti a příběhy, jež této představě neodpovídají. Jsou to lidé, kteří se tu cítí doma a mají chuť měnit věci a kraj kolem sebe k lepšímu. Dělají to navíc vědomě, s úctou k místu, přírodě i k ostatním lidem. Nežádají za své angažmá aplaus, ani chytlavé titulky. Z toho, co dělají, mají radost. A ta je — jak doufáme — nakažlivá.
Kniha přináší rozhovory s lidmi, kteří žijí nebo působí v regionu severozápadních Čech a ve svém okolí se občansky angažují. Na jejich osobních příbězích, zkušenostech i pocitech ukazuje to, jak se lidé v "problematickém" regionu snaží vypořádávat s každodenními výzvami, ale zároveň "nabourává" negativní narativ, kterým je pohraničí stále zatíženo. Všech 13 rozhovorů je publikováno v češtině i v němčině a kniha chce oslovit nejen obyvatele České republiky (tzv. dovnitř české společnosti), ale také čtenáře žijící v Německu (zejména na býv. obyvatele sudetských oblastí a jejich potomky). Cílem knihy je korigovat zažité vnímání Sudet jako místa neutěšenosti, nefunkčnosti, vyloučenosti, nebo zatíženého přílišnou romantizací, "divokostí" a opuštěností. Chce také vést ke vzájemnému síťování účastníků a k širší diskuzi a reflexi vlastního sebepojetí.
Publikace je první částí plánované čtyřdílné edice.
Je to zvláštní místo. V Čechách i v Německu mu každý říká trochu jinak. Ovšem když se chcete s někým rychle domluvit, pravděpodobně použijete pojem "Sudety". Proto ho z praktických komunikačních důvodů dnes používáme i v našich knihách a výstavách. Ale tentokrát nám jde o něco jiného. Zajímá nás současný život v tomto speciálním kusu České republiky. Vždyť samotní zpovídaní ne vždy vnímají minulost kraje jako určující pro svůj život v něm. Ale cítí se v něm doma, a tenhle pocit ruku v ruce s jejich silou a odvahou z nich (a kolem nich) vytváří jakási pulsující mikro/centra.
V posledních letech se stále častěji setkáváme se zájmem lidí o pátrání po “kořenech”, ať už jde o hledání bílých míst ve vlastním rodokmenu, nebo o hledání předků, kteří postavili dům, křížek či kapličku, kolem kterých denně chodíme. Člověk potřebuje vědět, na co navazuje. Potřebuje být ukotvený v krajině, kde žije.
Naším cílem bylo mj. také přispět k “viditelnosti” těchto aktérů a jejich pozitivnímu působení. Zároveň bychom rádi podpořili také diskuzi mezi německy hovořícími čtenáři (často potomci sudetských Němců), kteří se také mohou potýkat s vyrovnáváním se se stereotypním vnímáním Sudet.
V neposlední řadě také doufáme, že naše publikace třeba povede i k tomu, že se čtenáři nechají inspirovat k akci - ať už bude mít podobu společně vykonané práce, sousedské pomoci či dobrovolného příspěvku na činnost.
CENA KNIHY: 290,- Kč / € 15.
Obsah publikace - seznam rozhovorů
