Hassan Ali Djan je jedním z oněch mladých mužů,
kteří, jak se říká, do Evropy přicházejí za lepším
životem. Německo mu dalo šanci, aby takový život
skutečně začal žít - a on ji beze zbytku využil. Nejen
Hassan Ali Djan a jeho rodina, ale i svět jako takový je
díky tomu bohatší o jednoho šikovného elektrikáře i
pozoruhodného vypravěče.
Vzpomínky na život v Sudetech, na „odson“/“vyhnání“ po roce 1945, příchod do Bavorska a na dlouhý proces integrace.Studie pojednávají o tomto tématu z různých perspektiv a zachycují jedinečnou vzpomínkovou kulturu německých vyhnanců.
Jak dnes vysídlení Němci vzpomínají na svůj původní domov a jak těmito vzpomínkami zacházejí?
Jak se tyto vzpomínky mění a jak je prožívají následující generace? Na tyto a další otázky se kniha pokouší odpovědět. Odchody a návraty. V minulosti, součastnosti, v čase i prostoru.
Tři generace zůstavších i navrátivších se Němců vyprávějí o tom, jaké to bylo a je být českým Němcem. Tři odborné studie o historii, identitě a jazyku německé menšiny uvádějí čtrnáct rozhovorů a napomáhají jejich porozumění v souvislostech.
Vyhnanci - starousedlíci - osídlenci
O vyhnání Němců ze Sudet i o poválečném osidlování se toho již napsalo nemálo. V této knize se ale poprvé "setkávají" dřívější i současní obyvatelé tohoto pohraničí. Vzpomínky vyhnanců, zůstavších starousedlíků i oslídlenců jsou svědectvím o hledání domova tváří v tvář nuceným i dobrovolným migracím 20. století. Úvodní historické studie pak doplňují podstatné souvislosti tohoto nejednoduchého tématu.
Ve výuce dějepisu je stále ještě běžnější učit velké politické dějiny, než se zabývat regionální historií. Vnímání dějin tak má jen málo společného s tím, co zažívali naši prarodiče, sousedé a známí… Toto zjištění stálo na počátku projektu Na cestě za příběhy, jehož výstupem je tato publikace zaměřující se na příběhy nuceně nasazených z Plzně a Bremerhavenu. Na otázku „Co se vlastně tenkrát dělo tady u nás?“ hledali místní studenti odpověď u pamětníků, z jejichž příběhů vyvstala pestrá mozaika cest, osudů a pohledů na dějiny. Tato kniha má inspirovat k vnímání dějin na lokální úrovni. Popsaná místa má trochu jinak přiblížit jejich návštěvníkům i obyvatelům: Aby je nehodnotili jen z dnešního historického a historizujícího pohledu, nýbrž aby zároveň VIDĚLI, jaké osobní, tragické i radostné příběhy a události jsou s nimi spjaty.
Knihu si u nás můžete zdarma stáhnout
Zajímají vás proměny krajiny a lidských sídel v českém pohraničí? Pak vám představujeme tu správnou knihu. Její základní osou je více než 300 dvojic fotografií, které zachycují stav dvanácti sudetských regionů před odsunem Němců a po něm. Zároveň se v knize prostřednictvím řady zasvěcených textů dozvíte mnohé o složitém budování pocitu domova v "kraji po Němcích", o přístupu k místní německé hmotné a duchovní kultuře, o experimentech komunistických vlád na "dobytém" území, o zániku starých tradic a vytváření nových nebo o současném růstu zájmu o "nevlastní" a dlouho tabuizovanou minulost.
V severočeských Teplicích spolu až do roku 1945 žili Češi a Němci - dokud je dějiny nerozdělily. Tři pamětníci: Čech, Němec a syn Čecha a Němky vyprávějí a svých životních cestach, které je kdysi ve škole svedly dohromady, poté rozdělily na vyhnance a ty, kteří zůstali, a dnes - po převratu - zase spojily.
"Já bych si jenom přál, aby se takové rozhovory mezi Němci a Čechy vedly mnohem více. Aby nezůstávalo u ojedinělých případu. My bychom totiž chtěli vzájemné vztahy obou národů zase urovnat. Vždyt' my chceme vidět, že k sobě zase nacházejí cestu, že spolu lépe žijí. To má být smysl teto akce."
- Otto Kohlert
V České republice, Rakousku a na Slovensku jsme vyzpovídali několik desítek pamětníků, kteří vyprávěli o nacistické okupaci Československa - o soužití zdejších národností a rozpadu tohoto společenství. Vyprávění jsme seskupili do několika příběhů tematicky a historicky, v nichž se střídají jazyky a perspektivy. Historie států a režimů se zrcadlí ve zkušenostech a vzpomínkách jednotlivých pamětníků. Hlavní perspektiva vyprávění je středoevropská a odkazuje na mnohé otázky současnosti.
Kniha přináší nový pohled na počátky socialistické diktatury v Československu. Na příkladě vztahu k menšinovým skupinám autor přesvědčivě dokumentuje, jak poválečná touha po očistě společnosti a přístupnost násilným řešením otevřely cestu k diktatuře. Počátky státního socialismu tak v knize nejsou líčeny tradičně, jako mocenské vítězství jedné strany v únoru 1948 a import ze Sovětského svazu, ale především jako odpověď na poptávku velké části české společnosti.
